Nechanicko znak Mikroregion Nechanicko

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
27
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
28
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
1
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
2
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
3
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
4
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
5
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
6
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
7
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
8
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
9
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
10
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
11
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
12
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
13
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
14
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
15
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
16
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
17
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
18
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
19
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
20
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
21
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
22
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
23
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
24
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
25
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
26
Přehlídka divadelních spolků Kulturní dům Nechanice
27 28 29 30 31 1
Rohoznický Darmošlap
2
Drobečková navigace

Mikroregion > Historie - původní > Harrachové

Harrachové

HARRACHOVÉ
Zemanský, později hraběcí rod Harrachů pochází z jižních Čech, a to z vesnice Harrachy nedaleko Rožmberka. Existence rodu je doložena od 13. století; erb má od počátku tři pštrosí péra zastrčená ve zlaté kouli.
Část rodu se kolem roku 1309 vystěhovala do Horních Rakous a česká větev, která byla zpočátku v rožmberských službách, později vymřela. Rakouská větev již v 16. století se domohla bohatství a vysokého postavení a vrátila se do Čech. Karel Harrach (1570 -1628) byl rádcem Ferdinanda II., roku 1627 obdržel hraběcí titul i právo razit vlastní mince a stal se tchánem Albrechta z Valdštejna a Adama Erdmana Trčky z Lípy. Karlův syn Arnošt Vojtěch se stal pražským arcibiskupem (1623 -1667), další syn Otto Friedrich se stal zakladatelem jilemnické větve. Rod postupně získával statky v Čechách a na Moravě a má zásluhy na ekonomickém rozvoji svých panství. Harrachove dnes žijí v cizině, hlavně v Rakousku, Německu, ale i v Chile.

Statky v okolí Nechanic začal skupovat Arnošt František de Paula Harrach od roku 1829 a do roku 1886 vytvořili tak Harrachove velkostatek Sadová o rozloze 6 508 ha. Nová vrchnost věnovala městečku zvláštní pozornost, dá se říci, že poměr hraběcí rodiny k poddaným městečka byl tehdy hodně patriarchální. Např. od 1. července 1848 "beze všeho ouplatku" prominul tehdy hrabě (ještě před oficiálním zrušením) všem poddaným potažní a ruční robotu. Hraběnka Anna Harrachova založila pro Nechanice nemocnici se základním jměním 20 000 zlatých, později i školku pro malé děti, členové rodiny sledovali školní vzdělání městských dětí a věnovávali jim šatstvo i knihy. Mladá hrabata, Jan a Alfred, byla vychovávána českým spisovatelem a archeologem Janem Erazimem Voce-lem, od roku 1845 do roku 1851 jeho úkol převzal český učenec Antonín Jaroslav Vrťátko. Arnošt František Harrach se účastnil Slovanského sjezdu v Praze roku 1848, zorganizoval v Nechanicích roku 1863 velkolepou hospodářskou výstavu. Roku 1841 začal stavět zámek v Hrádku, zasazený do nádherného parku, který zůstává do dnešních dnů architektonickým skvostem napodobujícím tudorovskou gotiku. Zemřel 26. 2. 1884 v Itálii a na jeho místo nastoupil syn Jan (+ 1909).

Dobrý vztah Nechanických se přenesl na nového majitele teď již velkostatku. Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828 - 1909) byl mnohými viděn jako representant české šlechty, jako jeden z vůdců českého národa. Stanul v čele nejrůznějších hospodářských spolků na Kolínsku, kde se také zasloužil o založení rolnické školy. Měl velmi dobrý vztah k české-mu národu, byl kurátorem Matice české, finančně podporoval přírodovědecký časopis Živa, předsedal nejrůznějším spolkům, např. Slovanské besedě. Nakonec se stal dědicem nejen českých, ale i rakouských statků (roku 1886). V Nechanicích dokonce hodlal zřídit průmyslovou školu. Roku 1865 byl zvolen starostou okresního výboru nechanického. Byl jím až do roku 1875 a opět v V. a VI. volebním období 1880 -1888. Měl rovněž lví podíl na povýšení městečka Nechanic na město (dne 6. července 1867).

Jeho nástupci se však od českého národa vlivem života v sídelní Vídni odkláněli. Na Nechanicku zůstaly po první světové válce a následné pozemkové reformě v majetku Harrachů pozemky a dvůr na Dolním Přímě s mlékárnou, pozemky a dvůr s pivovarem v Sadové, polesí Dolní a Horní Přím a zámek Hrádek s Oborou a lesem Stýskal. Zámek se stal pouze letním sídlem, neboť Harrachove žili ve Vídni a na zámku Rohrau. Mladý Jan Harrach, poslední majitel, pořádal na Hrádku každoročně velkolepé podzimní hony, na které zval početné panstvo. Oženil se v říjnu 1940 a měl dva potomky, syna Bonaventuru (zemřel v roce 1961) a dceru Johannu (narozena v červenci 1944). Mladá hraběnka žila s dětmi na zámku až do konce druhé světové války, kde ji občas navštěvoval manžel v uniformě důstojníka německé armády. Po válce se odstěhovala do Rakouska. Zámek byl až do znárodnění po roce 1945 začleněn jako hospodářská jednotka harrachovského gene-rálního ředitelství v Jilemnici. Po osvobození v květnu 1945 bydlel krátce na zámku velitel 120. Gatčinské motomechanizované divize, generálmajor Ivan Pavlovic Govorov. Potomci Jana Harracha uplatňovali v devadesátých letech minulého století restituční nároky na zámek Hrádek. Nebylo jim však vyhověno. V roce 2002 byla zahájena generální oprava fasád a zámku je postupně navraceno původní červené zbarvení.