Nechanicko znak Mikroregion Nechanicko

Vyhledat v textu

Kalendář akcí

P Ú S Č P S N
30 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31 1 2 3
Drobečková navigace

Mikroregion > Historie - původní > Selská jízda

Selská jízda

SELSKÁ JÍZDA V ROCE 1947
Po aférách s harfeníky na přelomu 19. a 20. století se dění okolo Nechanic uklidnilo natolik, že se do povědomí širší veřejnosti naše město dostávalo zřídka kdy. Zřejmé až při návštěvě prezidenta T. G. Masaryka v roce 1929 a snad i při otevření nové budovy obecné školy. Nebývalý ohlas mělo odhalení pamětní desky JUDr. A. Rašínovi. Až v poválečném období, roku 1947, seNechaníce staly po delší čas středem celostátní pozornosti díky rozhlasu a tisku v souvislosti se závody Selské jízdy plánovanými na 5. a 6. července.

Selská jízda byl spolek, který vznikl z někdejších vesnických jezdeckých banderií. Byla zakládána na českém venkově po revolučním roce 1848. Avšak až za první republiky se z iniciativy představitelů agrární strany tyto rozdrobené spolky staly v roce 1924 základem pro sjednocení v organizaci nazvané Ústředí selských jízd.

Tento spolek měl přesnou organizační strukturu. Nejnižší složku tvořily okresní organizace selské jízdy, vyšší jednotkou byly sbory na úrovni žup, tedy zhruba dnešních krajů. V čele ústředí byl zvolený starosta. Po dlouhou dobu jím byl poslanec za agrární stranu (tehdy již přejmenované na Republikánskou stranu českého venkova) B. Bradáč, někdejší ministr zemědělství a v dalším období ministr národní obrany. Po velitelské stránce vedl Selské jízdy říšský náčelník se třemi zemskými náčelníky a říšským praporečníkem. Stejnou organizační strukturu, pokud jde o funkce, měly sbory a okresy.

Hlavní činností Selských jízd byl jezdecký sport a problematika chovatelství koní. Před-pokladem členství bylo vlastnit koně a opatřit si stejnokroj. Silnou základnu měla Selská jízda zejména v úrodných zemědělských oblastech, tudíž i na Královéhradecku a situace se začala přiostřovat na přístupových cestách do Nechanic. Docházelo k verbálním útokům ze strany příchozích vůči hlídkujícím příslušníkům SNB, neboť se chtěli zúčastnit již sobotního tréninku. Ke vzrušení a hádkám docházelo hlavně proto, že velitel pražského pohotovostního útvaru nechal zablokovat cesty do města autobusy, kterými jeho muži do Nechanic přijeli. Probíhala další jednání, zejména o propuštění zajištěných funkcionářů, neboť se do situace vložili představitelé všech čtyř politických stran Národní fronty. Poslanci za národní socialisty, sociální demokraty a lidovce usilovali o ukončení internace a kupodivu se připojil i poslanec za KSČ Josef Borůvka.
Shromáždění selští jezdci usilovali, aby mohli alespoň projet ustájené koně a dokonce kolem 18. hodiny pronikli z lesa na závodiště asi ve stočlenné skupině. Byli nakonec z prostoru příslušníky SNB vytlačeni. Při tom vyšla z jednoho samopalu rána, ať již omylem nebo z recese. Brzy nato vznikla fáma, že se u Stýskalu střílelo do Selské jízdy.

Večer byli zajištění funkcionáři na příkaz ministra vnitra Noska propuštěni. Při návratu byli slavnostně uvítáni ve Starých Nechanicích před hostincem, v němž se konal večírek Selské jízdy.

V rozhodující den závodů, v neděli, přijel do Nechanic nový zmocněnec vnitra dr. Pa-
lat. S předsednictvem závodů zahájil další kolo jednání dopoledne v Hradci Králové. Me-
zitím se do Nechanic začaly sjíždět tisíce návštěvníků závodů, ale do města nebyli vpuštěni.
Jen někteří se dostali postranními cestami přes pole a louky na náměstí, kde se situace
vyhrocovala. Po bohoslužbě hojně hosty navštívené vyjely do centra města na čtyři desít-
ky jezdců s trubači. Byli to převážně mladí účastníci, kteří se seřadili do jízdní formace,
a začali objíždět náměstí. Na rozkaz velitele bezpečnosti byli z náměstí vytlačeni. Obdob-
ný incident se odehrál i v Kunčicích.

Po desáté hodině docházelo k nejintenzivnějším střetům nejen na přístupových cestách, ale především ve městě. Situaci komplikovalo též okrskové hasičské cvičení. Někteří alkoholem posílení selští jezdci si bouřlivě vyměňovali názory nejen s místními komunisty, ale i s hasiči, mezi nimiž bylo dost levicově zaměřených členů. V rámci vyřizování vzájemných politických postojů padla sem tam i facka.

Až po dvanácté hodině se vrátili členové předsednictva spolu s dr. Palátem z Hradce Králové, aby uklidnili situaci a pokračovali v dohadování o osudu závodů. To skončilo oboustranným kompromisem. Zmocněnec MV povolil odpoledne na náměstí shromáždění Selské jízdy, organizátoři naopak odstoupili od konání závodů. Jak zdůraznili v písemném prohlášení, učinili tak v zájmu pořádku a respektování zákazu slavnosti ze strany Ministerstva vnitra, ovšem pod nátlakem a hrozbou zakročení jednotek SNB.

V 17 hodin se na náměstí shromáždilo asi pět tisíc osob, k nimž na rozloučenou pro-
mluvil a příslušníky Selských jízd pozdravil v emotivním projevu starosta Janákovy župy
František Petřík. Poté se účastníci rozjeli do svých domovů.

Tím ovšem nechanické události neskončily. Tisk jednotlivých stran Národní fronty začal z nepovolených a neuskutečněných závodů vytloukat politický kapitál. Proti stanovisku KSČ, že obnovení Selských jízd a závody v Nechanicích se měly stát základnou pro obnovení činnosti Agrární strany, se obrátili s více či méně důraznými replikami představitelé ostatních stran. Upozorňovali na nedemokratický postup předsedy ONV, minis-tra vnitra i velitelů jednotek SNB. V Nechanicích tak byla odstartována poslední fáze boje, jehož vyvrcholení přinesl únor 1948. Tečku za těmito událostmi udělal krojovaný Selský ples, pořádaný O. S. CH. Z., odbor chovu koní na Nechanicku, konaný 24. ledna 1948 v nechanické sokolovně. Vstupné činilo Kčs 30 a čistý výnos byl plánován ve prospěch úhrad nekonaných jezdeckých závodů, jak je uvedeno dole na pozvánce. Zda takto získa-ná částka byla dostačující, není známo.