Kalendář akcí
Turistiké cíle v okolí
Hřbitov v Jeníkovicích
Stejně jako jinde, kde stával chrám Páně, tak se původní pohřebiště nacházelo u něj. Ale jak to tak bývá, časem přestalo kapacitně i z hygienických důvodů stačit, a tak bylo rozhodnuto o tom, že bude…
Svěcení nové školy v Hřibsku v roce 1907
Všeobecně se všude propaguje historie velkoměst, avšak dějiny menších městeček a vsí bývala kolikrát mnohem bohatší než ve městech, protože místní lidé bývali se svou obcí úzce spojeni a z dnešního…
Sendražice
Pojmenování této vsi má pocházet stejně jako u její jmenovkyně na Kolínsku od toho, že ji měl založit jakýsi Sěmidrah (Sěmidražici = lidé Sěmidrahovi), o čemž prof. Antonín Profous hovoří ve své…
Zaniklá tvrz v Sendražicích
Dnes se již můžeme jen dohadovat, kde dříve byla zdejší tvrz položena, neboť co pramen, to jiná teorie o jejím umístění. Podle lidové tradice musela stávat v blízkosti kostela, neboť z ní měly vést…
Škola v Sendražicích
Škola v obci existovala od roku 1714, i když poprvé se zde mohlo vyučovat již dříve, a to kvůli tomu, že zdejší kostel býval farním a v době, kdy bylo školství v církevních rukou, bylo samozřejmostí…
Hřbitov v Sendražicích
Původní hřbitov se nacházel přímo u kostela sv. Stanislava, kde se pohřbívalo již od 14. století. Před a během českého stavovského povstání byl zdejší kostel ovládán utrakvisty a zdejší katolíci…
Stračovská Lhota (Mžany)
Původ jejího názvu je poměrně jednoduchý, protože se odvozuje od jejího položení, což dokládá také prof. Antonín Profous ve své knize "Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. II…
Zámek ve Stračově
Ves Stračov se původně jmenovala jako Strakotín a ve 14. a 15. století náležela pánům ze Strakotína, kteří v ní měli své rodinné sídlo. Zda se jejich tvrz nacházela na místě dnešního zámku, není…
Vrchovnice
Tato ves, jež bývala dříve okolními přezdívána jako Mrchovnice, měla obdržet své pojmenování podle toho, že se nacházela oproti svému okolí na kopci, což potvrzuje i prof. Antonín Profous ve své…
Kopec sv. Jana (Hradec Králové)
Na Kopci sv. Jana žili již pravěcí lidé, což dokazuje část kamenné sekyrky, kterou získal roku 1931 královéhradecký muzejník, historik a publicista Ludvík Domečka od paní Skutilové, jíž používala…
ANTEE s.r.o. - Tvorba webových stránek, Redakční systém IPO